[ Čím se řídíme, co prosazujeme ]
1.
Za základ důstojnosti člověka považujeme možnost rozhodovat o svém životě i tehdy, kdy je jeho závislost na podpoře vysoká.
2.
Sociální službu vnímáme jako doplněk veřejně dostupných služeb a přirozených zdrojů uživatele, vnímáme jejich význam a nenahrazujeme je.
3.
Jsme přesvědčeni, že kvalitní sociální služba může být osobě poskytnuta až poté, co jsou zjištěny její nenaplněné potřeby v celém rozsahu běžného života.
4.
Podporujeme a upřednostňujeme řešení nepříznivé situace osob v přirozeném prostředí člověka, které služba svým konáním spoluvytváří.
5.
Osoby, které jsou nejvíc závislé na pomoci druhé osoby, mají zajištěnu největší pozornost pracovníků služby.
6.
Sociální služby jsou poskytovány pouze osobám, které je skutečně potřebují – nemohou svou situaci řešit pomocí přirozených zdrojů a jiných veřejných služeb.
7.
Smysl plánování poskytování služby spatřujeme ve společné dohodě na tom, jak podpořit člověka, aby mohl žít běžným životem a při nejvyšší možné míře samostatnosti a soběstačnosti.
8.
Roli sociální služby chápeme v souladu se základními zásadami zákona o sociálních službách a ctíme její hranice.
9.
Podporujeme otevřenost a nabídku podpory ve spolupráci s rodinami a jinými blízkými osobami.
10.
Podporujeme spolupráci s dalšími subjekty, které by mohly pozitivně ovlivnit situaci uživatelů, využívání kompenzačních a rehabilitačních pomůcek a pomoc dobrovolníků.
